Větru jako zdroje energie se využívá zejména ve větrných elektrárnách. Větrná energie, jež spolu se solární energií, vodní energií a biomasou patří k obnovitelným zdrojům energie, je tedy v tomto případě využívána k výrobě elektřiny.

Větrná energie a větrná elektrárna

Pro výrobu elektrické energie z větru pro komerční účely je nejdůležitějším parametrem právě jeho rychlost. Platí přitom pravidlo, že energie větru roste se třetí mocninou rychlosti – vítr o rychlosti 5 m/s tak má dvakrát více energie ne vítr při rychlosti 4 m/s.

Rychlost větru

Větrná elektrárna dosahuje plného výkonu při rychlosti 10 až 15 m/s. Při rychlosti vyšší než 20 m/s však musí elektrárna zpravidla zastavit provoz, aby nedošlo k havárii. Větrné elektrárny v České republice však častěji většinu provozní doby běží na nižší výkon.

Vítr dosahuje vyšší rychlosti ve větších výškách. Rychlost větru také logaritmicky roste s výškou nad terénem. Proto se také v současné době staví vyšší elektrárny, jejichž stožár často dosahuje výšky mezi 80 a 110 metry.

Výstavba větrné elektrárny

Větrné elektrárny vznikají především v oblastech, ve kterých průměrná roční rychlost větru ve výšce 100 metrů nad terénem dosahuje minimálně 6 m/s. Jde zpravidla o oblasti ve vyšších nadmořských výškách (cca 500 m. n. m).

Při stavbě větrných elektrárnách existuje řada omezení. Patří k nim zejména vliv elektrárny na krajinný ráz a ptactvo. Na zřetel je rovněž brána také její hlučnost.

Větrná energie v Česku

V České republice se větrné elektrárny staví již od 90. let 20. století. Tento typ elektráren naleznete zejména v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků a také v oblasti Českomoravské vrchoviny, ovšem jsou situovány i v dalších částech republiky.

Větrné elektrárny se nacházejí například konkrétně v okolí Mravenečníku, Protivanova, Hory Svatého Šebestiána, Anenské Studánky, Hranic u Aše nebo Loučné. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren registrovaných Energetickým regulačním úřadem v České republice byl k 1. lednu 2013 byl 259,7 MW (megawattů).

Součást energetického mixu

Větrné elektrárny v Česku přímo nenahrazují klasické zdroje, jsou ovšem jednou ze součástí energetického mixu. Větrné elektrárny v tuzemsku totiž do rozvodné sítě nedodávají elektrickou energii přirozeně tehdy, když nefouká. V tomto případě jsou pak využívány tzv. záložní zdroje.

Větrné farmy

Velké tuzemské větrné elektrárny jsou s ohledem na zefektivnění provozu a snížení nákladů na projektová a výstavby často sdružovány do tzv. větrných farem, které čítají zhruba pět až třicet větrných elektráren.

Využití větrné energie v minulosti

V minulosti se větrné energie využívalo k jiným účelům. Například větrné mlýny mlely obilí, větrnými stroji se rovněž lisoval olej, stloukala plsť nebo čerpala voda. Také v současnosti je vítr používán k jiným účelům než pouze k výrobě elektrické energie pro komerční účely. Vítr je například hlavním pohonem lodí.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>